Sydney, Austrálie

Konečně jsem se dočkala! Zaletěla jsem si do slavné Austrálie a to rovnou do Sydney! 🙂

Můžu říct, že jsem si Austrálii zamilovala. Sydney je nádherný, nádherný a přenádherný město dle mého názoru.
Po přístání jsme jeli na hotel a jelikož jsem měla necelé tři hodiny spánku na palubě letadla (máme na dlouhých letech povinný odpočinek), tak jsem byla docela i svěží a poslední, co by se mi chtělo, tak bylo jít spát. Takže ve finále to dopadlo tak, že jsem někdy v půl 1 ráno australského času vytuhla a spala asi hodinu a půl, MAXIMÁLNĚ dvě hodiny. Pak slyším bušení na dveře od pokoje. SECURITY, buch buch buch, SECURITY. Tak jsem v mým pyžamu vylezla z postele a šla otevřít. Tam sekuriťák, že jsem měla špatně zavřený dveře a jestli jsem v pořádku. Tak na něj koukám jak na debila, co by taky ode mě člověk chtěl v půl 3 ráno. Já oči na půl slepený, jeden vlas nalevo, druhý napravo, třetí v nepopsatelném směru. Tak se mě zeptal znova, jestli jsem v pohodě. Tak jsem tam zamumlala, že v pohodě teda jsem, zavřela dveře, tentokrát tak, jak jsem měla a šla zpět do postele. No takže jsem tak polehávala, otáčela se ze strany na stranu, na záda, na břicho, prostě jak se mi zrovna zachtělo a ne a ne usnout. Zavřela jsem oči na minutu a minutu na to jsem čuměla do stropu.
Ve finále se na FB přihlásil Caleb, takže to dopadlo tak, že jsme se vykecávali na FB a pak jsme skypovali. Někdy od 4 ráno australského času. Proč ne viď. Skypovali jsme asi hodinu a půl, vyloženě se bavili, hlavně češtinou, a já byla ráda, že mám alespoň možnost si s ním povídat, když už nemůžu spát. Asi půlku hovoru jsem ho učila češtinu, což byl taky dobrý zážitek.
Samozřejmě se naučil sprosťárny – klasika, že? A pak chtěl vědět, jak se řekne “My girlfriend is Czech” – Přítelkyně, hlavně Ř, byl oříšek. Znělo to jako Pžšítelkyně – to se snad ani nedá napsat, z toho bolí oči, co teprve uši, když to člověk slyší, na druhou stranu u cizinců to je prostě sladký, když se snaží říct něco česky. Nakonec jsme to vzdali a naučil se “Moje holka je češka”. Vyprávěl mi, jak se snaží česky komunikovat s českýma vojákama, tak to jsem se fakt zasmála. Teď na všechno říká “skvěle” 😀 Nevím proč, skvěle ho fascinuje stejně jako slovo lopata a Miloš. Tyhle dvě věci prostě ho baví. Nevím, jestli mu to zní tak směšně, nebo co. Ale tak 😀
Ve finále Caleb šel spát a já se dál válela. Snažila jsem se ještě zavřít očko, nakonec jsem se na to vykašlala a rozhodla se, že půjdu ven. A tak jsem šla. Oblíkla jsem se, vzala na recepci deštník, protože chvílema pršelo, chvílema ne.
A víte co? Já měla takový ten pocit, že se něco stane nebo pose.. ! To se asi stalo každému z nás a to ne jednou. No a guess what.. 😀
Vypravila jsem se podívat do přístavu, abych se mohla podívat na slavný “The Sydney harbour bridge” a samozřejmě na Operu. No a tak že jo si jdu, typickej turista, telefon v ruce, fotím, co se dá, chvílema vytahuju deštník, jelikož se spustí chcavec, pak zase že jo nic. No a tak jsem si došla k mostu a  co se nestalo? Spustil se takovej slejvák, že jsem rychle otevírala deštník a jak jsem ho otevírala, tak jsem schodila telefon displejem na zem. A když jsem ho sbírala, tak jsem se jenom modlila, abych neměla pavouka přes celej displej. A co se nestalo? Samozřejmě pavouk přes CELÝ display. Takže můj novej iPhone 6 je teď vytuněnej o speciální efekty na skle. Oh well.. Myslím si, že moje F*ck slyšela celá Sydney. 😀

Ale fotky vznikly následující:

Tohle jsou fotky, které jsem vytofila to ráno. Jelikož jsem byla promoklá, tak jsem se sebrala a šla zpět na hotel, protože jsme stejně měly s holkama sraz někdy v 10 dopoledne. Takže jsem si užívala relaxu, dala na internet fotky a pak se převlékla a šla dolů.

Vzala jsem si svoje ÉMERICKÉ tričko 😀

S holkama jsme se domluvily, že vyrazíme k Opeře a pak si dáme procházku centrem. Takže jsme vesele vyrazily a fotily jak o život. Ještě než jsme došly k Opeře, tak jsem se zastavila v obchodu pro pohledy. To je prostě MUST! Takže jsem vzala pohledů rovnou 10. A ještě jsem Calebovi koupila přívěšek na klíče – prkno na serfování s nápisem “Beach closed Sharks” a z druhé strany bylo Australia a k tomu byl malý přívěšek s vypsanými městy jako Sydney, Brisbane, Melbourne, Perth atd.
Pak jsme teda šly rovnou k Opeře. Jako nemusím říkat nic než … WOW! Nádhera.

Po nafocení asi miliónu fotek jsme se vydaly do města. Můžu říct, že Sydney je prostě úchvatné město. Fotila jsem jako blázen a vyloženě si to užívala.

V jeden moment jsem tak koukala na ty mrakodrapy v centru města říkala jsem si “Ty jo holka, ty jsi v Austrálii! V SYDNEY!”

Víte co, někdy prostě přiletíte do novýho místa, jdete ven a prostě vám to nepřijde nijak zvláštní. A pak máte dny, kdy prostě se procházíte po městě, ať je to Hong Kong, Sydney a nebo jakýkoliv jiný místo a říkáte si, že tohle snad není ani možný. To jsou všechno místa, o kterých se vám ani nesnilo. Místa, kam jste si mysleli, že se v životě nepodíváte. A pak si procházíte po Sydney, jako by se nechumelilo. Pár dní na to člověk poletí do Šhanghaje a pak se podívá zase do Kong Kongu , do kterýho letí s tím, že … Tam už jsem přece byla, not a big deal.
Fakt jsem nesmírně vděčná za tuhle OBROVSKOU PŘÍLEŽITOST. 🙂 To cestování je prostě nádherný!

A jak jsem již psala, jelikož jsem spala tak hodinu a půl, tak jsem někdy ve dvě odpoledne došla zpět na hotel, padla do postele a spala až do našeho “wake up call”. Fakt jsem spala 12 hodin jak zabitá. NIC by mě neprobudilo.
Než jsem šla na autobus, tak jsem stihla s našima Skypovat, zatímco jsem se oblékala do naší slavné uniformy a dělala si zase obličej na xichtík.

Co jsem ještě stihla, tak jít nakupovat. Nic moc jsem nekoupila, ale co jsem koupila, tak mikinu sobě a Calebovi. A mám z nich fakt radost, protože jsou naprosto úžasný. Alespoň mě se líbí a sklidili úspěch i u Caleba. 🙂
On vždycky chtěl do Austrálie, tak až se tam spolu vydáme, tak ať má cool mikinu. Já mam růžovou a on má navy blue. Budeme jak Pat a Mat.

 Teď mám pár dní volno. No, zase tolik jich není, ale musím uklidit ten svinčík, vybalit a vyprat. Mám tu haldu na praní a vůbec se mi do toho nechce.

Jinak se mi zadařilo a dostala jsem obě dovolené. Jak v srpnu, tak v září! Takže pozor, Mikejla jede zpátky do Améééériky. Nejvíc se stejně těším na Caleba.
A samozřejmě se podíváme do mojí milované Atlanty na mého prcka Roberta. Tomu mimo jiné došel balíček ode mě. Takže mi Bruna posílala fotky v kapitánské čepici a pak i video, jak rozbaloval! 🙂 To mě zahřálo u srdce ta jeho nefalšovaná dětská radost.

Nu a rodičovstvo s bratrem se na mě možná přiletí podívat. Tak uvidíme, co dostanu za rozpis, ať je tu můžu přivítat v tý naší poušti.

Mimo to i vyšel článek!

http://www.cestujeme-usa.eu/2015/01/misule-v-americe

Další pecka, co má teda neuvěřitelný úspěch jsou videa s DEMY! Demy se začala také učit česky, respektive tak zkoušíme řečtinu a češtinu. Očividně to lidi baví, což je super. Demy vždycky má radost, kolik likes to video dostane a poctivě čte všechny komentáře. Vždycky to čtě česky a já jí to překládám. Po každém komentáři slyšíte její “Awwww” – Typická Demy. Zlato moje.

Když už jsme u toho, tak se řešilo, jak mají vypadat letušky. Jestli mě něco dokáže nakrknout tak to, když se někdo vyjadřuje nelichotivě o moji rodině a lidech, které prostě miluji a jsou pro mě důležití. O mě ať si říká kdo chce, co chce. Už jsem se setkala s lecčím, ale mý rodině a přátelích prostě přede mnou špatně nemluvte. Někteří lidé by se naučili si zamést před svým prahem a hlavně se naučit, jak nesoudit druhé. Jestli něco nesnáším tak to, když někdo si bere do huby lidi, které nezná.
Co se týče letušek a práce v letadle. Pokud jste si mysleli, že v letadle je to přehlídka VS, kdy holka má mít 90-60-90, vypadat jako když jídlo viděla naposledy před stoletím, tak se pletete. Letecké společnosti nenabírají jenom nadlidi, ale také normální holky/kluky. Co se týče Demy – přála bych vám, aby ste ji mohli poznat. ONA je prostě miliónový člověk, má srdce ze zlata, pro druhé by se roztrhala, je úžasná co se týče kamarádství, ale i úžasná, co se týče práce. Věřte, že tuhle holčinu byste na letu chtěli, protože ona je prostě zlato! 🙂 JE profesionální, je krásná holka a hlavně je hodná a stará se o svoje pasažéry jako o vlastní a to bez výjimky. A pokud jste někteří měli dojem, že má “nadváhu”, tak dámy a pánové, nemá. JE to naprosto normální holka, pořádná holka, za kterou se nejeden chlap otočí! 🙂
Uvědomte si, že práce v letadle opravdu není catwalk, žádná modní přehlídka. A naše práce není o tom umět si namalovat obličej, oblíct si uniformu a správně se učesat. Je to o BEZPEČNOSTI a samozřejmě hned na to následuje servis.
Více se k tomu nehodlám vracet. Jenom važte slova. Díky bohu, že si zrovna tohle nečetla, protože tohle by jí dost zamrzelo.
Někteří jedinci si prostě nevidí do huby. 🙂

A ……

Na závěr: View from my office! 🙂