Goodbye college!

Vidíte tenhle nádherný výhled na Dubai? Tak s tímto výhledem se po skoro 8mi týdnech loučím! 🙂 Ano, bude mi chybět sedmé patro, kde je jídelna s tímto úžasným a dechberoucím výhledem, ale na druhou stranu mě vůbec netankuje, že končíme, ba naopak!

Posledních 7-8 týdnů bylo náročných. Ať si každý říká co chce, myslí si o práci letušky, co chce, je to makačka a není to žádné máslíčko. Někdo si myslí, že práce letušky je “kuře, ryba, kuře, ryba?”, dobře vypadat a usmívat se, ale bohužel Vás zklamu, není tomu tak.
Možná si někdo myslí, že necelé dva měsíce je dost málo na to, aby se člověk stal letuškou, mě ta doba bohatě stačila. A za tu dobu jsem se naučila tolik věcí, že sama ani nechápu, jak je možný, že jsem za tak krátkou dobu vstřebala tolik informací. Věřte nebo ne, nejsem schopná sem vypsat všechno, co jsem se naučila. Od evakuace letadla na vodě či na zemi, hašení požáru, rození dětí na palubě letadla, podávání epipenu po servování jídla a pití. A to je HODNĚ stručný výcuc toho, to jsme v posledních týdnech dělali.
Po praktických zkouškách vím, že je to makačka a že mě ještě hodně práce čeká. Od zvedání neuvěřitelně těžkých kontejnerů po plné nasazení po x hodin.
Aby Vás v letadle obsloužili tak tomu předchází SPOUSTA a SPOUSTA věcí, o kterých lidé, kteří tuto práci nikdy nedělali, nemají ani tušení. Bohužel lidé vidí jenom výše zmíněné “kuře nebo ryba?” a nebo hezky namalované tvářičky letušek. Nevidí to, co se odehrává před “boarding” a nevidí ani to, co se děje po té, kdy pasažéři odejdou z letadla.
Bohužel v dnešní době lidi ocení práci letušek jenom v době, kdy je tahají z havarovaného letadla. Já jsem vždycky měla respekt pro všechna povolání. Ať to byl popelář, uklízeč, doktor či učitel. Někdo tu práci dělat musí. Někdo vám ty kontejnery musí vynést. Stejně tak jsem respektovala vždy i letušky. A po tomhle výcviku mám pro ně víc respektu, než kdykoliv předtím.
Takže si važte svých letušek, protože nikdy nevíte, kdy zrovna ony Vás budou tahat z letadla. Doufám, že nikdo z Vás tohle nikdy nezažije. Není to jen o hezké tvářičce, červené rtěnce a kuřeti. 🙂

Dnešním dnem jsem ukončila poslední den výcviku. Zítra tím pádem jdeme naposledy do školy, kdy si konečně převezmeme svoje licence. 🙂
Nejsem schopná říci, jak jsem unavená, ale na druhou stranu šťastná, protože se mi nesmírně ulevilo. Konečně můžu přijít domů a nemusím se učit do brzkých ranních hodin a tak dále. Jsem vděčná za tuhle příležitost, protože jsem se naučila spousta užitečných věcí, které se mi budou do života hodit a samozřejmě jsem nesmírně vděčná za svoje kolegy. Je nás ve skupině pár, ale je nás spousta různých národností, každý máme jiný životní příběh, jiné zkušenosti. Každý den se učím něčemu novému a to mě jako člověka nesmírně obohacuje.

Takhle jsem strávila víkend učením.. 😀

Mimo to jsem se konečně přestěhovala do svého ! HURÁÁÁ!

Mám naprosto úžasnou spolubydlící z Anglie se kterou jsme si padly do oka. 🙂 A měla jsem obrovské štěstí, protože bydlím v super lokalitě a mám naprosto nádherný a OBROVSKÝ BYT!
Samozřejmě to bylo náročný se přestěhovat, jelikož jsem měla 5 kufrů, ale s obrovskou pomocí řidiče jsem to zvládla.
První zastávka byla samozřejmě IKEA. Tady se ukázalo, že jsem celá maminka. Byla jsem jak ve svým živlu. Jediný, co mě vyloženě tankovalo, byly ty davy lidí. Na druhou stranu se není čemu divit, IKEA mi přišla nehorázně levná v porovnání s Českem. Řekla bych, že se můj přítel zhrozil, když viděl všechny ty fotky z Ikea, ale na druhou stranu si ulevil, protože to samozřejmě budu já, kdo takhle bude vybavovat náš poloprázdný byt. Můžu být ráda, že mi nebude do toho kecat, protože já už jsem nám vybrala vybavení celého bytu. 😀 No bude to sranda. Každopádně tenhle nákup neměl chybu. Tady je pár fotek.

Samozřejmě jsem si nakoupila spoustu věcí od povlečení po rámečky na fotky. A hned jakmile jsem dojela domů, tak jsem se pustila do zařizování. Moje postel vypadá asi následovně.

Asi nejlepší úlovek je tato MAPA světa: