Chicago, USA

Chicago! 🙂 Konečně jsem zavítala do Chicaga. A musím říct, že jako klobouk dolů, protože Chicago je prostě nádherný.
Let byl skoro 15 hodin, bylo to dlouhý, ale dostali jsme 4 hodiny rest, takže to bodlo! Strašně jsem se těšila. Akorát jediný, co mě mrzelo, tak že layover je jenom 28 hodin.
Taky jsem zapomněla na to, jak mi “chyběly” ty zácpy v USA. Jako cesta z letiště na hotel nám trvala hodinu a půl. Když nám Purser řekl, abychom si došli na záchod před cestou do hotelu, tak věděl, proč to říká. 😀

Já a ještě jedna holčina jsme se rozhodly, že půjdeme hned ven. Takže jsme se šly převlíct, dát se dohromady a vyrazily jsme ven. Já si teda dopřála horkou vanu, protože jsem byla zmrzlá jako psí …. V Chicagu byla hrozná zima. Fakt kosa. 

Daly jsme si hodinku a pak vyrazily ven. Víceméně jsme se šly jen tak projít po městě, protože jsme zůstávali v Downtown. 🙂 

Trošku mě fascinovali lidi, co byli venku v tričku a kraťasech a pak půlka lidí zabalená v zimním oblečení. Já se klepala, moje prsty byly zmrzlý, že jsem byla ráda, že jsem vůbec něco nafotila. Příště si vezmu rukavice! 

Procházely jsme se dost dlouho. 🙂 Taky jsme šly nakupovat. Já jsem šla na LOV svých oblíbených cereálií. Díky bohu to bylo ale naposled, co jsem musela na lov cereálií, protože teď mi je bude posílat Caleb a já nemusím plejtvat místem v kufru! Hahááááá 

Jelikož jsme měly hlad, tak jsme šly na večeři do Chipotle. Přišla jsem si jak největší podrazačka! Nemám ráda Chipotle, na mě je to až moc pálivý to jejich burrito. Za to Caleb se mnou chodí do Chipotle rád, protože ví, že po mě zbyde skoro celý burrito a on ho tím pádem bude moct dojíst, protože kdyby se mnou šel do Moes, tak samozřejmě nezbyde po mě ani drobeček! A prostě mi to nechutná tolik jako mi jede Moes. Jenže Moes bylo sakra daleko, takže smůla. Samozřejmě to bylo pálivý jak blázen, takže jsem z hladu do sebe napráskala půlku a přitom vypila dvě flašky vody, protože to bylo pálivý jako blázen.

Původně jsem měla jet za mojí kamarádkou Lucille. Je z Francie a byla nějakou dobu Au Pair v Atlantě. Když jsem přijela do Atlanty, tak jsem používala její francouzskou ID, abych mohla do klubů! 😀 Teď je vdaná v Chicagu, tak jsme se chtěly vidět.

Ale vzhledem k tomu, že jsem prakticky vůbec nespala, tak jsem se rozhodla jít spát s tím, že když jí to vyjde, tak se sejdeme ráno na kafe.
Bohužel nám to nevyšlo, tak příště! 🙂

Každopádně já a E. (E. píšu proto, že nevím, jak se správně speluje její jméno), jsme byly domluvený, že půjdeme do Willis Tower, což taky padlo, jelikož E. byla unavená a šla spát před letem. A jelikož jsem v tu chvíli mluvila s Calebem, tak mi řekl, že tam půjde v červnu se mnou. Takže mě to ani netrápilo. Ale dala jsem jí čočku ! 😀 Jen tak pro srandu … 

Let zpátky byl fajn. Víceméně bez turbulencí a oproti letu do Chicaga podstatně kratší. 🙂 Pořád jsme dostali dlouhý odpočinek.

Po příletu do Dubaje jsem ale byla vzteklá jak blázen, protože mi dali novou holku do apartmánu, to znamená, že se moje kamarádka bohužel nastěhovat nemohla. Na to už nemám slov.

Takže jsem to dva dny rozdejchávala a pak jsem před letem připravila “WELCOME HOME”, nalepila jí to na dveře, nalepila jí tam všude po dveřích balónky, napsala jí dopisy a nechala jí tam čokoládu.