Milan, Italy

“Bon Džorno” dámy a pánové! 🙂

Tentokrát článek z italského prostředí.

Než ale začnu o Itálii, vraťme se k Londýnu.

Kdo čte blog či sleduje stránku, tak ví, že jsem původně měla letět do Ruska. Rusko se bohužel nekonalo a já k mému zděšení zjistila, že letím do Londýna.
Dobře. Nemám nic proti Londýnu či Anglii jako takové. Ruku na srdce, pravda, není to moje nejoblíbenější místo na zemi. Ano, Anglie je nádherná, má své kouzlo, ale mě se tam prostě nelíbí. Nebo, ne nelíbí, ale není to to pravé ořechové – pro mě. A samozřejmě respektuji každého, kdo Anglii miluje či nenávidí.
Lety do Anglie jsou náročný lety v tom smyslu, že se člověk vážně nezastaví. Celých 6-7 hodin člověk běhá jako trotl a nemá čas se najíst, napít, natož si dojít na záchod. Jako na potvoru, my jsme měli 4 nováčky, takže my “senioři” jsme byli na prášky. Chápu, každý jsme byli jednou nováčkem, všichni jsme jednou začínali. Ovšem nechápu, co člověka popadne, dát 4 nováčky na “busy” let jako je Londýn. Samozřejmě jsem cestou tam i zpět pracovala za 3 lidi, můj vedoucí mě objímal s tím, že jsem jeho hvězda letu a děkoval mi celou cestu ven z práce.
Domů přiletěla tak vyždímanáže jsem padla na hubu v 9 večer (a kdo mě zná, tak ví, že ráda ponocuju a že rozhodně v 9 spát nechodím) a spala jsem do dvou odpoledne dalšího dne!

Každopádně v Anglii jsem zůstala na hotelu. Neobtěžovala jsem si ani zabalit věci s sebou, zabalila jsem si jenom tepláky a mikinu, abych mohla jít na snídani – což jsme šli hned po příletu a pak jsem si zabalila knííííížku! 🙂
Začala jsem číst Gone Girl – doporučuji, zatím se mi to líbí. 🙂
A taky jsem strávila celý den komunikováním s mým milým. Chtěla jsem se podívat do centra Londýna, ale na druhou stranu mi Caleb odjel na misi (mise v misi) a já nevěděla, jestli to bude jako posledně, že měsíc nebudeme mít žádný kontakt. Tudíž jsem chtěla z toho vytřískat co nejvíce to šlo.

S radostí musím říct, že teda máme 15 minut denně na FB chatu! 🙂 Což jsem se dozvěděla po pár dnech ticha. A pak jsem se připravovala na let do Itálie, patlala si na xicht ty všechny možný drahý krémíčky a v tu ránu zpráva a já seděla a brečela, a brečela, a brečela …. a brečela. Samozřejmě radostí.

Nakonec jsem se připravila, napatlala si ten make-up na xicht, zabalila svých pár švestek a mazala na letiště!

Měla jsem fakt skvělou crew a let tam i zpět = NEHORÁZNÁ sranda. Takhle jsem se dlouho nezasmála. Holčina z Ameriky, shodou okolností z TN (to je můj – nový – druhý – domov, tam jsem vlastně nastěhovaná) a pak kluk z Německa. My normálně řvali smíchy. A myslím, že naši pasažéři se hodně dlouho nezasmáli tak, jako se zasmáli s náma. FAKT BOMBA let! 🙂

Po příletu jsme šly s Lyze ven. Převlékly jsme se a daly si sraz na recepci hotelu a mazaly do města. Sedlo se na vlak a jelo se do centra Milána. Vylezeme z “nádraží” a v tu ránu nás dožene náš kapitán. Takže jsme se šli všichni projít po městě a pak si šli sednout na kafe a panini. Dali jsme si pěkně do nosu, já si s kapitánem ještě dala zmrku a valilo se dál! 🙂

Musím říci, že jsem na sebe pyšná, protože jsem si nekoupila NIC! Koupila jsem pohledy, koupila jsem suvenýr Calebovi (mám obrovský šuplík plný suvenýrů z celého světa pro něj) a tím jsem skončila. Takže dámy a pánové, potlesk.

A tady jsou fotky:

A další:

A to nejlepší na konec!

Itálie je nádherná, krásná! Psala jsem Calebovi, jak mě mrzí, že ho neposlala armáda do Itálie, protože on by to tam miloval a samozřejmě bychom mohli vyrazit trošku po Evropě, to by nebylo vůbec od věci.
V Itálii jsem byla jako malá se školní družinou tisíc let zpátky, takže bylo fakt super podívat se do Itálie. Naprosto jsem si to tam zamilovala. A jsem ráda, že jsem si ten let vyměnila, protože původně jsem měla letět do Anglie. Tenhle swap stál za to. A doufám, že se brzy do Itálie podívám znovu.

Těším se až dostaneme nový roster, jsem zvědavá, kam mě pošlou příští měsíc. Hrozně ráda dostávám nové destinace a místa, kde jsem ještě nebyla. 🙂 Snažím se z toho cestování vytřískat co nejvíce. Přece jenom dřív či později to člověk pověsí na hřebíček. Takže čím víc nových míst, tím lépe.
Samozřejmě mám ještě fůůůůůůru času! :)))

A taky se těším, protože Calebovi se to krátí, máme necelé tři měsíce do konce a já pak mám v srpnu a září DOVOLENOU! Vtipně první dovolená po milion letech. Pokud příští měsíc dostanu pár dní volna vkuse, tak se balím a letím na Maledivy nebo někam. Potřebuji dovolenou jako sůl. Prostě plesknout s sebou na pláž a nedělat nic – pokud možno nedělat nic. 🙂
Navíc v září nás čeká “military ball”. Po milion letech půjdu plesat. JE to i Calebovo první armádní ples, takže se oba těšíme. 🙂 To mi připomíná, že se budu muset podívat po večerních šatech.

Další zastávka je Washington, D.C. – teď mám pár dní na to se dát do kupy! 🙂

A to je vše!

Mějte se krásně.