Guangzhou, China

Původně jsem neměla v plánu psát článek, ale tak nějak jsem se rozhoupala k tomu, že něco maličko napíšu.

Nejenom o letu do Číny, nebo layover jako takovém, ale tak celkově, co se děje, neděje. Opět mám jeden z takových těch dnů, kdy se potřebuji vypsat.

Samotný proposal jsme neviděli – bohužel. Já na jednu stranu chtěla, ale pak říkám, že na to kašlem. On totiž byl pak na telefonu, zřejmě se domlouval, kde se sejdou a pak se celá ta parta přesunula druhým směrem a jako kdo ví, jak daleko bychom šli. Nakonec pak rozdali růže, měli jich snad padesát a dali je kolemjdoucím, takže Mahmoud povídá, já ti pro jednu skočím, jo? Ani jsem neřekla pumpička, otočila jsem se a už jsem ho viděla, jak mi jí nese. 🙂

Takže takhle jsem dostala růži. 🙂

Já osobně růže miluju, takže mi spadla brada a nemohla jsem si nechat ujít fotku týhled nádhery! 🙂 Bych se asi zbláznila, kdybych dostala takovouhle masivní kytku. Od Caleba jsem dostala růži na našem druhém rande, protože ví, že růže miluji. Koupil ji po cestě za mnou a schoval ji pod mikinu, takže já absolutně netušila, že na mě vytasí růži. Takže jsem dostala růžičku a ještě se mi omlouval, že nekoupil větší kytku, ale že mě chtěl překvapit, abych to neviděla. 🙂 Do dneška jí mam schovanou, usušila jsem ji, dovezla si jí do Čech, stejně tak jsem si jí dovezla do Anglie a i do Dubaje.

Samozřejmě ulice jsou vyzdobené, jelikož se chystají velkolepé oslavy nového roku. Viz. první fotka.

Takže jsme šli nakoupit, já nakoupila dárečky pro “in laws”, pak pro naše (spíš asi pro maminu no), pak jsem si koupila masku na obličej – Asie má snad nejlepší výrobky na xicht. Nakoupila jsem si za 50 aed krabici masek, kde jich je dvacet. Každý tři dny si to dá člověk na půl hodiny na obličej a má to jak dětskou prdelku. OD doby, co používám Clarins, tak mám naprosto bomba pleť (měla jsem problémy se suchou pletí z letadla, protože prostě to vysušuje jako blázen, navíc ten make up věčně na držce taky nic moc, že) a teď teda ty masky. Poslala jsem fotku mamině, tátovi a Demi. Demi se lekla jako blázen, mamina mi řekla, že teda ať to rozhodně neposílám Calebovi a táta mi řekl, že je to jak z mlčení jehňátek – na tom něco bude. Dala bych sem fotku jen tak pro srandu, ale asi bych zabila půlku svých čtenářů. Tohle by jen tak někdo nerozdejchal. 😀

Taky nás málem srazil autobus. 😀 Egypťani prostě přecházejí silnice jak hovada, to se jinak říct nedá. Myslím, že můj jekot slyšeli až v Evropě, protože jsem se fakt bála.

Nakoupilo se a jelo se zpátky na hotel, já si zaplatila účet a šla spát. Mahmoud se vydal na další nákupy kdo ví kam. Já přišla a práskla s sebou do postele.

Hezky budíček byl v 8 večer, já šla spát ve dvě odpoledne a spala jsem do půl 8, kdy jsem si nařídila budíka a vyhnala samu sebe z postele, abych pak nemusela hnát jako blázen a balit ve spěchu, protože jak se znám, něco bych tam nechala. Dolů jsem přišla asi jako jediná fresh, všichni unavení a klasila otázky “spala jsi?” “spal jsi?” “Já spala 10 minut” “Já spal hodinu” … pak si přijdu já a říkám, já spala 5 a půl. 😀

Cesta zpět byla docela veselá. 😀 Na palubě jsme měli spousta lidí z jiné národnosti než čínské, nebudu psát odkud přesně byli, ale řekněme že z Afriky, odkud z Afriky je jedno. 🙂
No to byla PRDEL! Doslova a do písmene. 😀 Takovou srandu jsem hodně dlouho nezažila. Mimo to X z mých pasažéru se se mnou fotilo, to lítala selfie sem, selfie tam. Ono totiž jsem viděla, jak si mě na tajňačku fotí, tak říkám, jestli se chtějí vyfotit, že stačí říct, tak hned to lítalo fotka sem, fotka tam. To samý v business. To nás tam blejskal kolega jak divej, chudák musel mít radost. Samý, že jim musím dát číslo, že mi dají číslo, že mi koupí na co si vzpomenu, jak jsem krásná, jak tohle, jak tamto. 😀 No musela jsem smát. A fakt pak jsem dostala čísla, takže jsem odkráčela do galley a všechny je roztrhala a vyhodila.
Ono na většině čínských letech nás fotí jako blázni, to člověk stojí a prostě jenom blesk sem, blesk tam. Už se stalo několikrát, že říkáme, tak já vás vyfotím s crew a oni, že ne, že chtějí jenom nás na fotce. Když pak odcházeli, tak si mě jedna rodina natáčela a pak se se mnou taky fotili. 🙂 Se všichni smějeme, že jsme jak celebrity, že si nás lidi fotí, natáčejí, ať už na letišti nebo v letadle.
Jednou jsme jeli v Hong Kongu na schodech a vedle na schodech holčina fotila s náma selfie. 🙂 Oni jsou v tomhle fakt neuvěřitelní – v dobrým samozřejmě. 🙂 Oni nám to říkali i pak holky z Číny, že prostě jsme pro ně exotický, ať už jsme z Evropy, Ameriky, Austrálie, protože jakmile máme jinej look, tak jsou jakože wow.

Taky jsem se podívala do kokpitu. Já to tam mám ráda, hlavně ten výhled je prostě neuvěřitelný. Občas i ty noční lety mají naprosto nádherný výhled, záleží na tom, jak vysoko letíme. Ale na jednou letu jsme viděli naprosto dech beroucí hvězdy, ta obloha byla neskutečná! 🙂

Tady jsem nakoupila sobě, našim a “in laws” vějíř s ročním obdobím. Mě to naprosto uchvátilo a už ho taky mám vystaven.

Po příletu jsem dojela domů, padla na hubu a spala do odpoledne. Přijela jsem domů v 7 ráno. Ani jsem se neobtěžovala sundat make-up, byla jsem tak utahaná, že jsem prostě s sebou práskla do postele.
Pak jsem si šla na nehty a za Demetrou. Kecaly jsme, koukaly jsme na videa, takovej lazy večer. Ona dostala na palubě od pasažéra knížku “American Sniper” a vyprávěla mu o mě, že můj přítel je právě taky voják a deployed, tak že jí dá mě. Takže mi jí s radostí předala, což mě naprosto dostalo, protože jsem si jí tuhle chtěla koupit.