Konečně jsem se dokopala k napsání dalšího článku. CO Vám budu povídat, jsem líná jako prase a nic se mi nechce. Jsem věčně nafouknutá, protože v noci nemůžu spát a pak bych prochrápala celý den. Pokud usnu dřív jak v 6 či v 7 ráno, tak je to zázrak. Pokud se vykopu z postele dřív jak v 5 či 6 odpoledne, tak je to taky zázrak. Celý měsíc mám jenom noční lety a to s člověkem a jeho režimem pěkně zamává.
Teď k Johannesburgu.
Byť to není dvakrát nejbezpečnější místo na zemi, tak se mi tam strašně moc líbilo. CO jsme stihli, tak byl Lion Park + Safari a pak zajít do restaurace na výbornou večeři.
Ještě před odletem jsem dostala e-mail od xx, zda-li bychom neměli zájem o zájezd do Lion Parku. Já jsem chtěla jet za každou cenu, ale nevěděla jsem, jestli se k nám někdo přidá, protože nás musel být určitý počet.
Než jsme vlezli do letadla, tak nám flight crew řekla, že by chtěli jít do Lion Parku a že pokud máme nějaké plány, tak ať jim dáme vědět, že se přidají. Je naprosto super, když se k nám přidá i náš flight deck, obzvlášť pokud je s nima taková sranda, jako byla v Amsterdamu nebo tentokrát v Johannesburgu.
Takže během letu, když byl čas, tak jsem se zeptala kolegů, kdo by chtěl jít s náma, napsala jsem seznam a zašla do kokpitu za flight crew, jestli se přidají. Po příjezdu na hotel jsem si vzala ten seznam, napsala jsem si čísla pokojů a všechno organizovala. Ihned jsem psala xx, že teda je nás tolik a tolik a řešila detaily odjezdu, výletu i platby. Ihned po domluvě jsem sedla k telefonu, obvolala všechny účastníky zájezdu (haha). A to bychom nebyli my, kdybychom si nedali šlofíka. Přece jenom po osmi hodinovým letu, 0 spánku bylo šlofíka potřeba.
Můžu říct, že hotel, kde jsme zůstávali, byl snad nejhezčí hotel, ve kterým jsem byla – prozatím. Vím, že se to změní. 😀 TA POSTEL! Bože, v něčem tak pohodlným jsem v životě nespala. To normálně se mi nechtělo z tý postele vylézt. A ta sprcha! Normálně prosklená sprcha. Takže kdyby jste na tom hotelu byli s někým, tak ten člověk pravděpodobně místo televize bude koukat na vás, jak se hanbatý sprchujete. Hlavně, že nebyl prosklený hajzl, jak o tom psala (a mě i vyprávěla) Janička. To by teprve byla romantika.
Sraz byl dole na recepci, kde nás vyzvedla dvě auta. Nasedali jsme a jelo se. My měli v autě kapitána a můžu vám říct, že jsem se takhle dlouho nenasmála, jako ten den. To člověk byl v slzách od smíchu. Takže naše skupinka je ROZHODNĚ nenudila.
První zastávka byla v Lion Parku, kde jsme si hráli s malými lvíčky, krmili žirafy, fotili se jak o život a pak nakupovali jak o život.
Já jsem si asi nejvíc užila lvíčátka. Ty, co uvidíte na fotkách, tak těm bylo 3.5 měsíce. Pak na FB jsou fotky i podstatně mladších. Sem dám jenom pár fotek na ukázku a zbytek najdete na mé stránce.
Tady je video, které jsem natočila:
https://www.facebook.com/video.php?v=782985725106357&set=vb.433090086762591&type=2&theater
Pak jsme krmili i žirafy. Já nevím, ale ta žirafa proti mě něco měla. 😀 Nechtěla ode mě žrát potvora jedna, pak mi strčila hlavu před můj obličej, podívala se na mě a krátce na to odkráčela. Pak si to teda rozmyslela, vrátila se, olízla mi ruku, trošku něco sežrala a dál pózovala nám všem nadšeným turistům.
Co se mi nejvíc líbilo, tak samozřejmě lvi! 🙂
Řekli nám, že v “divočině” nikdy neuvidíme víc lvů na jednom místě. Neexistuje, aby dva lvi byli spolu. Ale vzhledem k tomu, že tohle je “uměle vytvořené safari”, tak si na sebe zvykli a je naprosto normální, že uvidíte třeba dva lvi sedět u lvic a mláďat.
Stává se – bohužel – že lvíčátka zabijí. Ne úmyslně. Ale bohužel svou silou, když si s nimi hrají, tak je zabijí. Tudíž většinou mláďata odváží pryč od velkých, dokud nejsou dostatečně velcí a silní. My jsme měli štěstí, protože zrovna přivezli mláďata na chvíli k rodičům, takže jsme jich viděli spousta. 3-5denní ! 🙂 NAPROSTO NÁDHERNÝ. Hned bych si jednoho vzala domů. 😀 Ale pak bych ho hodně rychle vracela, protože je neuvěřitelný, jak rychle rostou.
Můžu říct, že mě park i safari neuvěřitelně oslovilo a opravdu se mi tam líbilo. Lvi jsou nádherná zvířata a opravdu doufám, že tam ještě alespoň jednou zavítám!
Dali jsme si výbornou večeři, lahve vína jsme dostali dvě, což bylo milé a nečekané. Bylo fajn užít si vynikající večeři se sklenkou vína. A mimo jiné i výbornou společnost. Náš kapitán nás zahrnoval neskutečnými příběhy, které neuvěřitelně pobavili a nebo nás dostali do deprese. 😀 Proč do deprese, to bohužel napsat nemůžu.
A pak se šlo zpět na hotel a spát. PO cestě jsme si povídali s kapitánem a řešili jsme tleskání. Já kdykoliv letěla na dovolenou, tak lidi tleskali vždy jakmile jsme dosedli na zem. Za mojí kariéru letušky se mi to do toho večera nestalo. 🙂 A GUESS WHAT!
Po přístání v Dubaji nás cestující zahrnuli NEUVĚŘITELNÝM potleskem. Což bylo velice překvapující, ale milé. Hned jsem to řekla naší flight crew a ani oni sami nevěřili, ale potěšilo je to. 🙂
No a to je tak vše z JNB.
Joe má dva syny, jeden z nich čerstvě vylezl z Ranger School. Oba dva jsou v armádě a i on sám sloužil. Včera odpoledne jsem za ním jela. Jelikož byl naprosto unešený z letu do Dubaje (letěl s náma), tak jsem se zastavila u nás v obchodě a nakoupila mu maličkosti + model A380. 🙂 Dopadlo to tak, že jsem přijela k nim na hotel, byla jsem seznámena s jeho kolegou (shodou okolností také bývalý voják). Seděli jsme, dopřáli jsme si něco dobrého k pití a pak mě pozvali na večeři, kde jsem se seznámila s dalšími kolegy z jejich práce.
Můžu říct, že máte neuvěřitelné štěstí, pokud budete trávit svátky s rodinou a vašimi blízkými. Já a několik dalších lidí – od kolegů po Caleba a jeho vojáky ( a samozřejmě spousta dalších a dalších) to štěstí letos nemáme. Takže si užívejte svátky i za nás!
Mám dojem, že další článek psát nebudu dokud se nevrátím z Kualy, takže bych na závěr tohoto článku chtěla všem popřát KRÁSNÉ VÁNOCE! Doufám, že si užijete oslavy svátků vánočních v kruhu rodiném! 🙂 Mějte se krásně, nezlobte protože jinak přiletí Ježíšek na peruti a řekne … doplňte si samy! 😀
Lucie Krajčovičová says
Miso, precteno jednim dechem!
Jsi neuveritelne odvazna a mas muj obdiv. Pro vse co delas! Do vseho davas neskutecnou power a jde to videt. Preji Ti krasne a klidne lety a tesim se na dalsi clanky 🙂
Nicol Stránská says
Míšo, to je úžasné. Děkuji Ti, že píšeš blog. Je to neuvěřitelné číst si o tvém životě, nemůžu se dočkat dalšího článku 🙂 Čtou se opravdu jedním dechem, kolikrát je čtu i vícekrát 🙂 Přeji Ti krásné svátky, i když budeš mimo domov…
Katka says
Míšo, super článek, děkuji 🙂
Také přeji hezké Vánoce a klidné létání 🙂
Karamelka says
tu žirafu ti závidím, já si jednou pohladila a byl to pro mě zážitek na celý život, ale ty jsi ji krmila a ona tě i olízla… páni :)) a ty lvíčata… úžasné :)) je super, že jste si to užili a fakt tam jeli :)) jinak doufám, že balíky dojdou/došly :))
Lindus_h says
Čtu tvúj blog od začátku a jsem uchvácená 🙂 v tomhle, co se týče Vánocbez rodiny, tenhle neboli vlastně už minulý rok jsem to slavila s Hostfamily v USA, ale doma je doma 🙂 tady jsem teprve tři týdny a všechno je pro me stále trochu nové, jiný svět tady 🙂