Hurááá :)

 

 

Upřímně poslední den výcviku byl nejlepší. 🙂 Celkově ty tři týdny byly ale super. Spousta informací, ale naučila jsem se hasit oheň, naučila jsem se různé způsoby jakým se hasí oheň, evakuovat v případě nouze, jak otevřít dveře normálně či v “emergency”, jak se chovat během turbulencí, dekomprese, nouzového přistání, poslední den jsme vlezli do kabiny, která byla plná kouře, nafukovali jsme vesty a vlezli na raft, naučili jsme se odpojit raft a hezky jsme si zkusili wet ditching – sklouzly jsme do té ledové vody v nafukovacích vestách a plavali v bazénu. 🙂 Dokonce jsme se i sklouzly po raftu, což bylo super. Jako na klouzačce. Moje reakce byla, jestli můžu jít znova. Fakt super! 

Takový jsme měli výhled :)

Takhle jsme “slavili” první úspěšné zakončení výcviku.

 

Další následoval týden první pomoci. 🙂 Překvapivě mě hrozně bavil, bylo to super. Naučila jsem se toho spousta. Od krvácení, zlomenin, záchvatů, dušení až po rození dětí, píchání epipenu a jak se postarat o mrtvé tělo. No..

 

Teď ve čtvrtek jsme se domluvili, že půjdeme taky. Za prvé byl Halloween, takže čtvrtek a pátek byly různý akce po celým Dubaji.

Takže to dopadlo tak, že jsme se pár lidí z naší skupiny domluvili, že vyrazíme spolu ven. Kluci zamluvili nějaký vip stůl v nějakým klubu, takže nám jenom řekli, ať se oblečeme, v kolik a kde se sejdeme. Takže jsme se oblíkli. Nemusím říkat, že mě se moc nechtělo. Kdybych si mohla vzít džíny a vytahaný tričko, nechat si vlasy v culíku a jít v žabkách, tak budu nejšťastnější. Ale tak .. Nakonec jsem se obětovala. Po x týdnech, kdy člověk musí být neustále upraven, perfektní make-up, vlasy i uniformu, tak věřte nebo ne, ale dny, kdy můžete mít vlasy tak, jak jste vstali, nebo nemusíte na sebe patlat make up a jak se oblečete je jedno, jsou dny svaté!

Měli jsme takovou “před párty” v jednom z našich apartmánů. Kluci zavolali taxi a že teda jdeme ven. No, místo taxíků přijela limuzína. LUXUSNÍ limuzína. Myslím, že mojí bradu byste našli někde na zemi, protože když jsem to viděla, tak mi brada spadla. V životě jsem v limuzíně nejela, vlastně nikdo z nás holek nejel. Takže jsme docela čuměly. Nasedlo se a jelo se. Projížděli jsme asi hodinu kolem Dubaje – NÁDHERA! Prostě noční Dubaj je naprosto dech beroucí. 🙂 I Caleb, když jsem mu ukazovala fotky, tak nevěřil, jak je to nádherný, natož že je to pravý. A to je co říct.

Přijeli jsme do clubu. Další šok. Byla rezervace pro 6 holek a 4 kluky. Jenže jsme byly 4 holky a 5 kluků. Myslíte, že toho 5tého pustili dovnitř? NE. Důvod nám byl řečen ten, že jsme měli rezervaci pro 6 holek a že nesmí být víc kluků než holek. Fakt mi toho kluka bylo líto …
Takže se slavilo. Já upřímně na takový věci nejsem už. Užila jsem si svého dost od věku 15-21. Především první rok a půl v USA. Chodili jsme do klubů pořád. Takže jsem si dala drink a pak přestala pít. Upřímně mi vyhovují večery, kdy člověk může jít ven, sednout si na skleničku a pokecat. V klubu na sebe akorát řvete, neslyšíte se a lidi se samozřejmě opijí a chovají se prostě jako zvířata. 🙂 Ne každej se tak chová, ale asi si to každý dokážete představit, co někteří předvádějí.

 

 

Dopadlo to tak, že jsem odváděla mojí kamarádku, táhla jsem ji v půl 4 do jejího pokoje, protože sama by nedošla. Všichni na sra… jenom já a Sami (můj kolega) jsme byli naprosto střízlivý a tahali domů ty nestřízlivý. 🙂
Byť to bylo super, zatancovali jsme si, bavili jsme se a prostě tak nějak oslavili, tak vím, že zase nějakou dobu nikam nepůjdu.
Jo, vím, že to bude znít trapně, hodně lidí by protočilo panenky, ale mě chyběl přítel. Fakt bych bývala dala cokoliv za to, aby tam byl s náma. Bylo by to hned o něčem jiným. Takže jsem ve 4 ráno přišla na pokoj a psala nehorázně dlouhou zprávu mu.
Dřív či později se dočkám a ukážu mu celý Dubaj 🙂

V pátek ráno jsem se probudila, vyspinkaná do růžova, nebylo mi špatně, jelikož jsem se nezťala jak doga. Přišly holky, vyprávěla jsem té mojí kamarádce, co vyváděla, zasmály jsme se tomu, poděkovala mi, že jsem se o ní postarala a jelo se nakupovat.

Dubai Mall – na to místo by člověk potřeboval GPS! Je to fakt obrovský. Já tam byla 3x a vyznat se tam je nemožný. 🙂
Šli jsme celá parta. Což bylo fajn. Každý si nakoupil, co potřeboval. Já jsem dělala, že všechny ty krámy, slevy a možnosti, nevidím. Jinak bych tam nechala celou svojí výplatu. Jediný co, tak jsem koupila nádhernou kartu Calebovi k našemu výročí. Den před tím jsem utratila něco málo na věcech, abych mohla psát dopisy. Chystám se zase na “Open when letters” – ty, jako jsem tenkrát dávala na fb. Teď mi to připadá jako věčnost.
A samozřejmě jsme si zašli celá parta na oběd – Cheesecake Factory! 🙂 MILUJI to místo, chodila jsem tam dost často během mého pobytu v USA. Slavila jsem tam svoje narozeniny, stejně tak Calebovo narozeniny jsme tam slavili a fakt jsme tam chodili neustále. Teď přemýšlím, že bych si tam zašla oslavit narozeniny znova. Uvidíme.

Čekali jsme až se setmí a že se půjdeme povídat na fontánu. BOŽE! To bylo nádherný. Neviděla jsem nic v hezčího a to jsem myslela, že tu v Barceloně nic nepředčí. OMYL!

Kdo by rád viděl video, tak je opět na mé stránce. 🙂

No a dostala jsem svoje první lety! 🙂 Samozřejmě se to ještě může změnit, ale pokud ne, tak poletím do Amsterdamu, kde máme layover. A pak mám otočku do Pákistánu. Ani na jednom z těch dvou míst jsem nebyla, takže se těším jako malá holka.
Plánuji si koupit mapu do nového bytu s tím, že si budu dávat špendlíky, kam jsem se podívala. A i jsem přemýšlela, že si koupím deník a budu si zapisovat, kdy jsem kam letěla. Uvidíme, ještě to nějak vymyslím.

 

 

No a budeme se stěhovat. 🙁 My jsme totiž všichni na hotelu, ta naše skupina. Což bylo děsně super. Ráno jsme jezdili spolu do školy, vraceli se ze školy spolu. O víkendech jsme spolu vařili obědy či večeře. Chodili spolu na nákupy do supermarketů, do bazénu jsme chodili a nebo jsme jezdili na pláž. Když někdo potřeboval něco, cokoliv, tak se mohl obrátit na kohokoliv, vzájemně jsme si pomáhali, trávili spolu volné chvíle a samozřejmě se spolu i učili. Sobotní rána jsme seděli v cabin crew lounge a učili se na zkoušky, nebo ke mě chodila Demy a dělali jsme praktický zkoušky dohromady. Navíc mám úplně skvělou spolubydlící. Jsme jak přes kopírák. 🙁 Takže svým způsobem nejsem nadšená, že už došlo i na nás a že se budeme stěhovat.
Zítra se doufejme dozvíme kam. Jsem na to zvědavá.

A mimo jiné si zítra doufejme stihnu koupit nový iPhone. Takže snad fotky budou mít lepší kvalitu. Můj iPhone, který mám skoro 3 roky se už “rozpadá”, ale klobouk dolů, vydržel dlouho. Takže uvidíme. Doufám, že to stihnu co nejdřív, ať mám potom lepší fotky z míst, kam poletím. 🙂

No a ještě, co bylo v pátek. NIC! RELAX! Jupí. Do Dubai Mall jsme jeli v 3 a vraceli se v 10 večer. Sešli jsme se celá parta u nás v apartmánu, uvařili jsme si večeři, kecali, brouzdali po internetu, já začala balit, takže jsem vzteklá vyházela kufry a zabalila první z nich. 🙂 Vůbec nevím, jak se odstěhuji, jelikož už teď mám 4 kufry!!!!
Já jsem se KONEČNĚ dočkala Skype! Volal mi přítel, takže pro mě byl páteční večer naprosto perfektní. Hodinu jsem se vykecávala s ním, což je prostě k nezaplacení. A měla kolem sebe lidi, kteří se stali mými přáteli. Hezky pohoda v pyžamu, žádný make up, vlasy hezky na bezdomovce. 🙂 No paráda.

A poslední věc. Tento týden končíme s červenými tričky a oblékáme uniformu. Od tohoto týdne už jenom uniforma – těším se jak malá holka!

No a to je asi tak všechno. 🙂

Takže doufám, že se máte hezky, užívejte si podzimního počasí a já se zase nějak ozvu, až bude čas.