Očkování

Takže mi vypukla zábava na následující 4 týdny. A můžu říct, že to není žádná sranda.

Včera jsem měla konzultaci. 10 – 15 minut konzultace a 300Kč v čudu. Ani jsem nemrkla. Mezinárodní očkovací průkaz další kilo. 😀 To jsem ale netušila, jaký částky přijdou pak. A jak by řekl náš táta “Desítka to nespraví”. A ano, nenašla jsem ropu (zatím teda) a tak mě zásobují rodiče. A taky si to poctivě píšou, co jim vše už dlužím. Myslím, že první výplata poputuje celá do Čech.
Dneska jsem jela do Plzně. Odebrali mi krev, aby mi zjistili, co musím přeočkovat a co nemusím. Nebudu ani psát, kolik stál ten náběr. To jako jsem skoro brečela. Nemluvě o tom, když došlo na píchání. Do jedný ruky mi píchly vakcínu na žloutenku A, do druhý Typhoid (Břišní tyfus). Jedna věc je, že to docela bolelo a to nejsem žádný babíčko, protože takový věci mi normálně nevadí, druhá věc je ta, že to stálo majlant.
Půl hodiny jsem si poseděla a pak mazala domů. Už v autobuse mi padala hlava, takže jsem dojela domů, padla na hubu do postele a usnula. Probudila jsem se v půl 3 odpoledne a už to začalo. Levou ruku (ta po žloutence), s tou nemůžu ani pohnout. Oblíkám a slíkám se jak debil. Zvednout ruku lehce nahoru provází hlasité Au.
Takže teď mám na 14 dní pokoj, ale čeká mě oční, jelikož si musím nechat předepsat čočky a nechat si udělat nový brýle, samozřejmě mě čeká zubař, takže to taky bude stát majlant, jelikož si nechám vyměnit stříbrnou výplň za bílou.
Nemluvě o tom, že se ještě musí dokoupit všechny možné serepetičky. Zatím mám tampóny na odlíčení, štětky do uší, šampón, kondicionér, sprcháš a z UK a USA si vezu kosmetiku. No, bohužel tímto to nekončí. 🙂
Za 14 dní mě čeká očkování Meningokoka a dávka, která obsahuje černý kašel, tetanus, dětskou obrnu a záškrt. Čekám na výsledky planých neštovic, spalniček, příušnic a zarděnek. No a k tomu si přidáme ještě žlutou zimnici. Doufám, že jsem na ty věci imuní, abych to nemusela očkovat. To by pak možná ani 15ka nesplnila.
No není to levná sranda.

A dneska mi udělala Janička (jistě čtete blog její) radost. Říkala a ostatně i to psala na blog, že hodně holek jí píše, že letí do Dubaje v září. Ale napsala, že já jsem priorita a snaží se získat let tak, aby letěla se mnou! 🙂 Takže prosím držte palce, jelikož mojí Janičku bych na palubě měla ráda. Hned by ten let byl příjemnější.

K dnešnímu dni máme 37 dní do odletu. Absolutně nechápu, kam to uteklo. Nedávno to bylo 56. Dneska jsem se rozčílila, jelikož na skupině máme kluka, co je prostě línej jak veš. Ptá se na dotazy, ke kterým máme informace na portále, ptá se na věci jako – Kolik hodin budeme pracovat týdně? To si člověk říká, jestli vůbec má tucha o tom, jakej job bude vykonávat.. Jinak by totiž věděl, že to nikdo nevíme a nikdo nebudeme mít stejný schedule ani roster. Navíc ještě ani nemá za sebou training. Tak takový věci, si myslím teda, že ho zatím nemusí zajímat. Až projde výcvikem, tak pak může řešit takový věci. Pak řeší, že co má mít na výcvik. Tak kdyby sis to přečetl, tak to víš, co dostaneš a co si máš přivézt. Bože. Pak je mi líto lidí, co prostě se snaží dostat tuhle práci a nedostanou se ani do finále a pak někdo, má z prdele kliku (s prominutím) a neobtěžuje si vyhledat základní dotazy. NAvíc mě leží v žaludku ode dne, kdy pod mojí fotku, kde jsme byli označení my, co jedeme do Dubaje, napsal, že kdo je tady jako single. Tak jedeš tam pracovně nebo honit ženský? Na to nemám slov. Doufám, že ho nepotkám, musela bych mu asi něco říct. 😀

To je asi tak vše. Kromě toho, že teda je toho hodně, co se týče doktorů, tak mě ještě čekají rodinné oslavy, kafíčka, čajíčky a slučáky (základka i střední), tak se nic neděje. 🙂